Podzimní postřik ovocných stromů: Kompletní návod pro zdravou úrodu

Správné načasování postřiku před zimou

Podzimní postřik ovocných stromů je třeba správně načasovat, aby byl co nejefektivnější. Ideální doba pro aplikaci podzimního postřiku je v období, kdy ze stromů opadá přibližně 75% listů. Toto období obvykle nastává koncem října nebo začátkem listopadu, ale přesný termín se může lišit v závislosti na konkrétní lokalitě a průběhu počasí. Je důležité sledovat předpověď počasí, protože postřik by měl být aplikován v době, kdy se několik dní neočekávají srážky a teploty neklesají pod 7°C.

Při načasování postřiku musíme vzít v úvahu také životní cyklus škůdců a chorob. V tomto období se mnoho škodlivých organismů připravuje na přezimování a vytváří si úkryty v kůře stromů nebo opadaném listí. Právě proto je podzimní postřik tak důležitý - dokáže významně redukovat populaci škůdců ještě před tím, než se stihnou schovat na zimu.

Důležitým faktorem je také denní doba aplikace postřiku. Nejvhodnější je provádět postřik v ranních hodinách, kdy ještě není příliš chladno, ale zároveň nehrozí rychlé odpařování postřikové látky. Ranní rosa by měla být již oschlá, aby se postřiková látka mohla dobře uchytit na povrchu stromu. Vyvarujte se postřiku za větrného počasí, kdy hrozí úlet postřiku na necílové plochy.

Při plánování termínu postřiku je také nutné zohlednit typ použitého přípravku. Měděné přípravky například vyžadují delší dobu působení a jsou citlivější na déšť, proto je vhodné je aplikovat v období stabilnějšího počasí. Olejové přípravky zase potřebují pro správnou účinnost určitou minimální teplotu, aby se mohly rovnoměrně rozprostřít po povrchu stromu.

Správné načasování souvisí i s fyziologickým stavem stromů. V době aplikace by měly být stromy již ve vegetačním klidu, ale ještě před obdobím silných mrazů. Pokud provedeme postřik příliš brzy, kdy jsou stromy ještě částečně aktivní, můžeme zbytečně zatížit jejich metabolismus. Naopak pozdní aplikace může být méně účinná a v případě náhlého příchodu mrazů může dokonce stromům uškodit.

Je také vhodné koordinovat podzimní postřik s ostatními pěstitelskými pracemi. Před aplikací postřiku by měl být sad nebo zahrada uklizená, spadané listí shrabané a odstraněné napadené plody. Tím se sníží riziko přezimování škůdců a chorob v těchto materiálech a zvýší se celková účinnost ošetření. Pravidelné sledování vývoje počasí a stavu stromů v průběhu podzimu nám pomůže určit optimální termín pro provedení tohoto důležitého ochranného zásahu.

Výběr vhodného fungicidního přípravku

Pro úspěšnou ochranu ovocných stromů před chorobami a škůdci je naprosto zásadní správná volba fungicidního přípravku. Při výběru musíme zohlednit několik důležitých faktorů, především spektrum účinnosti proti konkrétním patogenům, které se v našem sadu vyskytují. V podzimním období je vhodné volit přípravky na bázi mědi, které mají široké spektrum účinnosti proti houbovým i bakteriálním chorobám.

Parametr postřiku	Podzimní aplikace
Ideální doba postřiku	Po opadu listů, před mrazem
Teplota při aplikaci	Nad 7°C
Vhodné přípravky	Měďnaté přípravky, fungicidy
Cílené choroby	Kadeřavost, monilióza, strupovitost
Koncentrace roztoku	0,5-1% měďnatého přípravku
Počasí při aplikaci	Bezvětří, bez deště
Doba účinnosti	3-4 měsíce

Měďnaté přípravky jsou velmi efektivní zejména proti strupovitosti, monilióze a korové nekróze. Na trhu najdeme různé formulace, například Kuprikol 50, Champion 50 WP nebo Kocide 2000. Tyto přípravky vytvářejí na povrchu rostlinných pletiv ochranný film, který brání průniku patogenů. Důležité je aplikovat přípravek v době, kdy ještě nedochází k opadu listů, ideálně při teplotách nad 10°C a za bezvětrného počasí.

Kromě měďnatých přípravků můžeme využít i modernější systémové fungicidy, které pronikají do rostlinných pletiv a působí zevnitř. Tyto přípravky jsou však zpravidla dražší a jejich použití je vhodnější spíše v průběhu vegetace. Pro podzimní postřik je ekonomičtější a stejně účinné použít klasické měďnaté přípravky.

Při přípravě postřikové jíchy je nutné důsledně dodržovat doporučené koncentrace uvedené na etiketě přípravku. Příliš vysoká koncentrace může způsobit poškození stromů, zatímco nízká koncentrace nebude dostatečně účinná. Postřikovou jíchu připravujeme vždy čerstvou a spotřebujeme ji v den přípravy. Důležité je také správné pH postřikové kapaliny, které by mělo být mírně kyselé až neutrální.

V současné době se na trhu objevují i ekologické přípravky na bázi rostlinných výtažků nebo mikroorganismů. Tyto produkty mohou být vhodnou alternativou pro ekologické pěstitele, avšak jejich účinnost bývá obvykle nižší než u klasických fungicidů. Při silném infekčním tlaku chorob je proto bezpečnější vsadit na osvědčené měďnaté přípravky.

Nesmíme zapomenout ani na správné skladování fungicidních přípravků. Je nutné je uchovávat v originálních obalech, v suchu, temnu a při stabilní teplotě. Přípravky nesmí zmrznout a neměly by být vystaveny přímému slunečnímu záření. Před použitím vždy kontrolujeme datum spotřeby a stav přípravku. Znehodnocené nebo prošlé přípravky mohou být nejen neúčinné, ale dokonce i nebezpečné pro rostliny.

Při aplikaci fungicidů je nezbytné používat odpovídající ochranné pomůcky - rukavice, respirátor, ochranný oděv a brýle. Postřik provádíme tak, aby byla rovnoměrně ošetřena celá koruna stromu včetně větví a kmene. Zvláštní pozornost věnujeme místům, kde se nejčastěji vyskytují choroby - například v místech větvení nebo na spodní straně větví.

Příprava postřikové směsi a potřebné vybavení

Pro přípravu postřikové směsi na podzimní ošetření ovocných stromů je zásadní mít k dispozici kvalitní postřikovač, který zajistí rovnoměrnou aplikaci přípravku. Nejvhodnější jsou zádové postřikovače s obsahem 5-15 litrů, které umožňují pohodlnou manipulaci i v koruně stromu. Před samotnou přípravou směsi je nezbytné důkladně zkontrolovat funkčnost postřikovače, zejména trysky a těsnění, aby nedocházelo k úniku postřiku.

Ochranné pomůcky jsou při práci s postřiky naprosto nezbytné. Potřebujeme především ochranné rukavice, ideálně gumové nebo latexové, respirátor nebo roušku proti vdechování aerosolu, ochranné brýle a nepromokavý oděv. Při práci s některými přípravky je vhodné použít i gumovou zástěru a holínky.

Samotnou přípravu postřikové směsi začínáme vždy s čistou nádobou a čistou vodou. Voda by měla mít pokojovou teplotu a neměla by být příliš tvrdá. V případě tvrdé vody je vhodné přidat do směsi přípravek na změkčení vody. Do nádoby nejprve nalijeme přibližně polovinu potřebného množství vody a poté přidáváme odměřené množství postřikového přípravku. Je důležité přesně dodržovat dávkování uvedené na etiketě přípravku, předávkování může způsobit poškození stromů.

Při míchání směsi používáme vhodné odměrky a měrky, které jsou určeny výhradně pro tento účel. Nikdy nepoužíváme nádobí z domácnosti. Směs důkladně promícháváme, dokud nevznikne homogenní roztok. Poté doplníme zbývající množství vody a znovu promícháme. Připravenou směs je nutné spotřebovat v den přípravy, skladování namíchané směsi není vhodné.

Pro efektivní aplikaci postřiku je důležité mít připravené také pomocné vybavení, jako jsou žebříky nebo teleskopické tyče pro dosažení vyšších částí koruny. Postřik by měl být aplikován za vhodných povětrnostních podmínek - ideálně při teplotách mezi 10-20°C, bez větru a kdy nehrozí déšť minimálně 4 hodiny po aplikaci.

Při práci je třeba myslet i na ochranu životního prostředí. Postřik nesmí zasáhnout okolní porosty, vodní plochy ani včelí úly. Zbytky postřiku nikdy nevyléváme do kanalizace nebo vodních toků, ale zředíme je vodou a vystříkáme na již ošetřené stromy. Prázdné obaly od přípravků třikrát vypláchneme vodou, kterou přidáme do postřiku, a obal odevzdáme k likvidaci nebezpečného odpadu.

Po skončení práce je nezbytné důkladně vyčistit veškeré použité vybavení. Postřikovač propláchneme čistou vodou, rozebereme a necháme vyschnout. Ochranné pomůcky omyjeme a uskladníme na suchém místě. Správná údržba vybavení zajistí jeho dlouhou životnost a spolehlivou funkci při dalším použití.

Kontrola zdravotního stavu stromů před postřikem

Před samotným podzimním postřikem ovocných stromů je naprosto zásadní provést důkladnou kontrolu jejich zdravotního stavu. Tato kontrola by měla být provedena nejméně dva týdny před plánovaným postřikem, aby bylo možné identifikovat případné problémy a přizpůsobit jim následnou péči. Při kontrole je třeba věnovat pozornost především kmenům, větvím a listům stromů.

Nejprve je nutné prohlédnout kmen stromu od paty až po korunu. Zaměřujeme se na přítomnost prasklin, mechanických poškození nebo známek napadení škůdci. Důležité je zkontrolovat, zda se na kůře nevyskytují rány nebo výtoky mízy, které mohou signalizovat přítomnost chorob nebo škůdců. Zvláštní pozornost věnujeme oblasti těsně nad zemí, kde se často vyskytují známky houbových onemocnění nebo poškození od hlodavců.

V koruně stromu kontrolujeme především stav větví a jejich napojení na kmen. Suché, poškozené nebo zlomené větve je nutné před postřikem odstranit, aby se zamezilo šíření případných chorob. Důkladně prozkoumáme i místa větvení, kde se mohou ukrývat různí škůdci nebo se zde může držet vlhkost podporující růst hub a plísní. Pokud objevíme dutiny nebo praskliny ve větvích, je potřeba zvážit jejich ošetření nebo odstranění ještě před aplikací postřiku.

Listy jsou dalším důležitým indikátorem zdravotního stavu stromu. Sledujeme jejich zbarvení, tvar a případné deformace. Žluté nebo hnědé skvrny na listech mohou signalizovat přítomnost houbových chorob, zatímco zkroucené nebo poškozené listy často poukazují na napadení škůdci. Je důležité identifikovat, zda se jedná o běžné sezónní změny nebo o projevy onemocnění.

Při kontrole nezapomínáme ani na okolí stromu. Půda kolem kmene by měla být čistá, bez plevelů a náletových rostlin, které mohou být hostiteli škůdců nebo chorob. Kontrolujeme také přítomnost plodů na stromě a jejich stav, protože napadené nebo mumifikované plody mohou být zdrojem infekce pro následující sezónu.

V případě zjištění závažnějších problémů je nutné nejprve provést jejich nápravu a až poté přistoupit k postřiku. Pokud objevíme známky vážného onemocnění nebo masivního napadení škůdci, je vhodné konzultovat stav s odborníkem. Ten může doporučit specifický postup ošetření nebo upravit složení postřiku tak, aby bylo co nejúčinnější pro danou situaci.

Důkladná kontrola zdravotního stavu stromů před postřikem není jen formalitou, ale základním předpokladem pro účinnou ochranu ovocných stromů. Pomáhá předcházet zbytečným komplikacím a zajišťuje, že aplikovaný postřik bude mít maximální účinek a přispěje k dlouhodobému zdraví a produktivitě ovocných stromů.

Technika aplikace postřiku na stromy

Správná technika aplikace postřiku na ovocné stromy je základem úspěšného ošetření. Postřik provádíme za bezvětrného počasí, ideálně v ranních nebo podvečerních hodinách, kdy teplota vzduchu nepřesahuje 20 °C. Před samotným postřikem je nezbytné důkladně promíchat připravený roztok podle návodu výrobce. Postřikovač musí být čistý a plně funkční, aby zajistil rovnoměrnou aplikaci přípravku.

Při aplikaci postřiku postupujeme systematicky od vrchní části koruny směrem dolů. Důležité je důkladně ošetřit všechny části stromu, včetně těžko dostupných míst v koruně. Postřikovou kapalinu aplikujeme tak, aby pokryla celý povrch větví, listů a kmene, ale zároveň nestékala na zem. Optimální je vytvořit jemnou mlhu, která rovnoměrně ulpí na povrchu stromu.

Zvláštní pozornost věnujeme místům, kde se nejčastěji vyskytují škůdci a choroby - zejména větvení, praskliny v kůře a okolí pupenů. Postřik musí být aplikován tak, aby se dostal i do těchto skrytých míst. Při aplikaci držíme trysku postřikovače ve vzdálenosti přibližně 30-50 cm od ošetřovaného povrchu, což zajistí optimální rozptyl postřikové mlhy.

V případě vysokých stromů je vhodné použít prodlužovací nástavec nebo teleskopickou tyč, která umožní dosáhnout i do vyšších partií koruny. Nikdy neaplikujeme postřik proti větru, i když je jen slabý, protože by mohlo dojít k zasažení okolních rostlin nebo samotného aplikátora. Během postřiku pravidelně kontrolujeme tlak v postřikovači a v případě potřeby jej upravujeme.

Pro zajištění maximální účinnosti je důležité dodržet doporučené dávkování a koncentraci přípravku. Příliš zředěný roztok nebude účinný, naopak příliš koncentrovaný může rostlinu poškodit. Postřik aplikujeme do úplného pokrytí povrchu, ale ne tak, aby stékal po větvích a kmeni. Pokud během aplikace začne pršet, je nutné postřik opakovat, protože déšť může snížit jeho účinnost.

Po dokončení postřiku důkladně očistíme postřikovač a všechno použité nářadí. Zbytky postřikové kapaliny nikdy nevylíváme do kanalizace nebo vodních zdrojů. Správně je zlikvidujeme podle pokynů výrobce nebo je použijeme na další ošetření. Po práci si důkladně umyjeme ruce a použité ochranné pomůcky. Během následujících dnů sledujeme účinek postřiku a v případě potřeby ošetření opakujeme v doporučeném intervalu.

Podzimní postřik ovocných stromů je jako ochranný plášť, který zahalí naše stromy před zimním spánkem. Chrání je před škůdci a chorobami, aby na jaře mohly znovu rozkvést v plné síle.

Květoslav Hruška

Ošetření kmenů a silných větví

Podzimní období je ideálním časem pro důkladné ošetření kmenů a silných větví ovocných stromů. Základem úspěšné ochrany je důkladné mechanické očištění borky pomocí kartáče nebo škrabky, které odstraní staré odumřelé části kůry, mechy a lišejníky. Tyto nežádoucí organismy totiž poskytují útočiště různým škůdcům a chorobám, které by mohly během zimy poškodit strom.

Po mechanickém očištění je nezbytné ošetřit všechny rány a poškozená místa na kmenech a větvích. K tomuto účelu používáme stromový balzám nebo štěpařský vosk, který chrání odkrytá místa před průnikem houbových chorob a škůdců. Větší rány je vhodné nejprve ošetřit přípravkem s fungicidním účinkem a teprve poté zatřít balzámem.

Velmi důležitou součástí podzimního ošetření je nátěr nebo postřik vápenným mlékem, který vytvoří na kmenech a silných větvích ochranný film. Tento nátěr nejen chrání stromy před mrazovými prasklinami, ale také před škodlivým účinkem slunečního záření v předjarním období. Vápenný nátěr připravíme smícháním hašeného vápna s vodou v poměru přibližně 2:1, přičemž můžeme přidat i modrou skalici pro zvýšení účinnosti proti houbovým chorobám.

Pro komplexní ochranu kmenů a silných větví je vhodné aplikovat také speciální postřik měďnatými přípravky, který účinně likviduje přezimující stadia různých chorob. Tento postřik provádíme za bezmrazého počasí, ideálně při teplotách nad 7 °C. Důležité je důkladné pokrytí celého povrchu kůry včetně všech prasklin a nerovností, kde se mohou ukrývat zárodky chorob.

V případě starších stromů s rozpraskanou borkou je třeba věnovat zvláštní pozornost hlubším prasklinám, které mohou sloužit jako úkryt pro různé škůdce. Tyto praskliny důkladně vyčistíme a ošetříme koncentrovanějším roztokem ochranného přípravku. Nesmíme zapomenout ani na místa větvení a kosterní větve, kde se často objevují problematická místa vyžadující zvýšenou péči.

Při ošetřování je nutné myslet i na prevenci proti okusu zvěří. Na podzim můžeme kmeny ochránit speciálními nátěry odpuzujícími zvěř nebo mechanickými zábrany v podobě pletiva či chráničů. Tyto ochranné prvky by měly sahat dostatečně vysoko, aby účinně chránily strom i při vyšší sněhové pokrývce.

Pravidelná a důkladná péče o kmeny a silné větve v podzimním období významně přispívá k celkovému zdraví ovocných stromů a jejich lepšímu přezimování. Kvalitně provedené ošetření se pozitivně projeví nejen na zdravotním stavu stromů, ale v konečném důsledku i na kvalitě a množství sklizených plodů v následující sezóně.

Likvidace spadaného listí a mumifikovaného ovoce

Správná likvidace spadaného listí a mumifikovaného ovoce představuje zásadní krok v prevenci proti chorobám a škůdcům ovocných stromů. Napadené listí a zbytky ovoce, které zůstávají pod stromy, jsou významným zdrojem infekce pro následující sezónu. Právě v těchto rostlinných zbytcích přežívají spory různých hub a další patogeny, které na jaře způsobují nové infekce.

Při podzimním úklidu sadu je nezbytné důkladně posbírat veškeré spadané listí a mumifikované plody. Zvláštní pozornost věnujeme listům napadeným strupovitostí, padlím nebo skvrnitostmi, stejně jako ovoci s příznaky moniliózy. Napadené zbytky nikdy nekompostujeme na běžném kompostu, protože běžná teplota kompostu není dostatečná k likvidaci patogenů. Místo toho je třeba tento materiál zlikvidovat několika možnými způsoby.

Nejúčinnější metodou je spálení napadených zbytků, které zajistí kompletní zničení přetrvávajících spor a zárodků chorob. Pokud není možné materiál spálit, lze jej zakopat do země do hloubky minimálně 30 centimetrů, kde dojde k jejich přirozenému rozkladu bez rizika šíření infekcí. V případě menších zahrad je možné napadené zbytky uložit do uzavřených pytlů a odvézt do komunálního odpadu.

Důležitým doplňkem k mechanické likvidaci je chemické ošetření spadaného listí před jeho úklidem. Postřik močovinou v koncentraci 5-7% urychluje rozklad listí a současně ničí přezimující stadia houbových chorob. Tento postřik provádíme za vlhkého počasí, kdy je listí navlhlé a lépe absorbuje účinnou látku. Po aplikaci močoviny necháme listí alespoň týden ležet, aby postřik mohl účinně působit.

Pro maximální účinnost podzimního ošetření je vhodné kombinovat mechanickou likvidaci s chemickým postřikem celých stromů měďnatými přípravky. Tento komplexní přístup výrazně snižuje infekční tlak v následující sezóně. Postřik provádíme v době opadu listí, nejlépe když opadá přibližně 75% listů. Důkladně ošetříme celou korunu včetně kosterních větví a kmene.

Pravidelným a důsledným odstraňováním spadaného listí a mumifikovaného ovoce společně s vhodným chemickým ošetřením můžeme výrazně omezit výskyt chorob v následujícím roce. Je to sice pracnější způsob, ale z dlouhodobého hlediska se jedná o nejefektivnější preventivní opatření, které významně přispívá ke zdraví našich ovocných stromů a kvalitě budoucí úrody. Zanedbání podzimního úklidu se obvykle projeví zvýšeným výskytem chorob v příští sezóně a nutností intenzivnějšího chemického ošetření během vegetace.

Ochranná opatření při práci s postřikem

Při práci s jakýmkoliv postřikem na ovocné stromy je naprosto zásadní dodržovat přísná bezpečnostní opatření, která chrání nejen naše zdraví, ale i životní prostředí. Základem je použití vhodných ochranných pomůcek, mezi které patří především nepropustné rukavice, které by měly být odolné vůči chemikáliím. Důležitý je také ochranný oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi, který by měl být vyroben z hustě tkaného materiálu. Při aplikaci postřiku je nezbytné chránit si dýchací cesty pomocí respirátoru nebo ochranné roušky s odpovídajícím filtrem, který zabrání vdechování nebezpečných výparů a aerosolů.

Ochrana očí je další klíčovou součástí bezpečnostní výbavy, proto bychom nikdy neměli zapomenout na těsnící ochranné brýle. Postřik může být nebezpečný i při kontaktu s pokožkou, proto je vhodné použít také nepromokavou zástěru nebo ochranný oblek. Na nohy si oblékáme gumové holínky, které by měly být dostatečně vysoké a odolné proti chemikáliím.

Před samotnou aplikací postřiku je nutné pečlivě prostudovat návod k použití a dodržovat doporučené koncentrace. Postřik by se nikdy neměl provádět za větrného počasí, kdy hrozí úlet přípravku na necílové rostliny nebo do obytných zón. Ideální je aplikace za bezvětří nebo mírného vánku, nejlépe v ranních nebo večerních hodinách, kdy je nižší teplota a vyšší vzdušná vlhkost.

Během práce s postřikem je zakázáno jíst, pít nebo kouřit. Po dokončení postřiku je nezbytné důkladně si umýt ruce a obličej mýdlem a vodou, případně se osprchovat. Použitý ochranný oděv by měl být ihned vyprán odděleně od běžného oblečení. Zvláštní pozornost věnujeme skladování postřikových látek, které musí být uchovávány v originálních obalech, mimo dosah dětí a domácích zvířat, v uzamykatelném a dobře větraném prostoru.

Při míchání postřiku je důležité používat výhradně k tomu určené nádoby a nikdy nemíchat přípravek v nádobách určených pro potraviny. Zbytky postřiku nikdy nevyléváme do kanalizace nebo vodních toků, ale likvidujeme je podle pokynů výrobce nebo odevzdáváme na sběrných místech nebezpečného odpadu. Prázdné obaly od postřiku třikrát vypláchneme vodou a tuto vodu použijeme při přípravě postřikové kapaliny.

V případě potřísnění pokožky nebo zasažení očí je nutné postižené místo okamžitě oplachovat velkým množstvím čisté vody po dobu minimálně 15 minut a vyhledat lékařskou pomoc. Pro případ nehody bychom měli mít vždy připravenou čistou vodu k výplachu a základní lékárničku. Při práci s postřikem by v blízkosti měla být vždy další osoba, která může v případě potřeby poskytnout první pomoc nebo přivolat záchrannou službu.

Zásady postřiku při různém počasí

Správné načasování a provedení postřiku ovocných stromů vzhledem k počasí je naprosto zásadní pro jeho účinnost. Postřik by se nikdy neměl aplikovat za deště nebo bezprostředně před očekávaným deštěm, protože by došlo k smytí účinných látek. Ideální je provádět postřik za suchého a bezvětrného počasí, kdy teplota vzduchu dosahuje alespoň 10 °C. V podzimním období je vhodné postřikovat v ranních hodinách, kdy již opadla rosa, ale ještě není příliš teplo.

Při větrném počasí hrozí úlet postřikové mlhy na necílové rostliny nebo dokonce na sousední pozemky, což může způsobit nežádoucí škody. Maximální rychlost větru by neměla přesáhnout 3 m/s. Pokud fouká silnější vítr, je lepší postřik odložit na vhodnější dobu. Důležité je také sledovat předpověď počasí na následující hodiny, protože účinné látky potřebují určitý čas na zaschnutí a vstřebání do rostlinných pletiv.

V případě příliš vysokých teplot nad 25 °C se nedoporučuje postřikovat, protože může dojít k popálení listů a mladých výhonků. Navíc se účinné látky rychle odpařují a jejich účinek je značně snížen. Optimální teplotní rozmezí pro podzimní postřik je mezi 10-20 °C. Za těchto podmínek dochází k nejlepšímu vstřebávání účinných látek do rostlinných pletiv.

Vlhkost vzduchu také hraje významnou roli při aplikaci postřiku. Příliš nízká vlhkost vzduchu způsobuje rychlé odpařování postřikové kapaliny, zatímco příliš vysoká vlhkost může vést k nedostatečnému zaschnutí přípravku. Ideální relativní vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 60-80 %. V mlze nebo za silné rosy se postřik nedoporučuje provádět, protože by mohlo dojít k stékání přípravku z listů.

Při dlouhodobějším suchu je vhodné před aplikací postřiku stromy důkladně zavlažit, aby byly v dobré kondici a mohly lépe přijímat účinné látky. Naopak po vydatných deštích je třeba počkat, až půda částečně proschne a listy budou suché. Postřik by měl zaschnout nejméně 4-6 hodin před případným deštěm, aby se zajistila jeho plná účinnost.

V podzimním období je třeba brát v úvahu také zkracující se den a klesající teploty. Postřik by měl být aplikován v době, kdy je dostatek světla a teplota je dostatečně vysoká pro aktivní metabolismus stromu. Pozdě večer nebo brzy ráno, kdy jsou teploty nízké a vysoká vlhkost vzduchu, není vhodné postřikovat. Také je důležité vzít v úvahu, že některé přípravky mohou být citlivé na UV záření, proto je lepší aplikovat je v době, kdy není příliš intenzivní sluneční svit.

Opakování postřiku a intervaly mezi aplikacemi

Správné načasování a opakování postřiku ovocných stromů je naprosto zásadní pro dosažení optimálních výsledků. Podzimní postřik by měl být aplikován minimálně dvakrát, přičemž první aplikace by měla proběhnout ihned po sklizni ovoce a druhá těsně před opadem listů. V případě deštivého počasí nebo silného napadení chorobami může být nutné postřik aplikovat i třikrát. Interval mezi jednotlivými aplikacemi by měl být přibližně 14 dní, ale tento časový rozestup může být zkrácen na 10 dní, pokud panují příznivé podmínky pro rozvoj houbových chorob.

Při plánování postřiku je důležité brát v úvahu aktuální počasí a předpověď na následující dny. Postřik by neměl být aplikován, pokud se očekává déšť v následujících 24 hodinách, protože by došlo k smytí účinných látek. Ideální je provádět postřik za bezvětří a při teplotách mezi 10-20°C. Ranní hodiny jsou obvykle nejvhodnější, protože tehdy bývá nejmenší vítr a optimální vlhkost vzduchu.

V případě silného napadení stromů chorobami nebo škůdci je možné zkrátit interval mezi postřiky na 7-10 dní, ale je nutné dodržovat maximální povolenou dávku přípravku na sezónu. Při míchání postřikové jíchy je nezbytné přesně dodržovat koncentrace uvedené na etiketě přípravku. Vyšší koncentrace nezvýší účinnost, ale může poškodit stromy.

Důležitým faktorem je také střídání účinných látek, aby se předešlo vzniku rezistence. Proto je vhodné v rámci podzimního ošetření použít přípravky s různými účinnými látkami. Mezi jednotlivými aplikacemi by měla být zachována určitá posloupnost - nejprve aplikujeme fungicidní přípravky proti houbovým chorobám, následně insekticidy proti přezimujícím škůdcům.

Při opakované aplikaci je třeba věnovat zvýšenou pozornost důkladnému pokrytí celého stromu postřikem. Často se stává, že při druhé aplikaci jsou některá místa vynechána, protože se zdá, že jsou již ošetřena z předchozí aplikace. Je proto vhodné postupovat systematicky a označit si již ošetřené stromy.

Pokud během intervalu mezi postřiky výrazně zaprší (více než 20 mm srážek), je vhodné postřik zopakovat dříve, než bylo původně plánováno. Stejně tak při výskytu mlh nebo rosy, které podporují rozvoj houbových chorob, může být nutné interval mezi postřiky zkrátit. Poslední podzimní postřik by měl být proveden nejpozději týden před předpokládaným opadem listů, aby měly účinné látky dostatek času proniknout do pletiv.

V případě mladých stromů nebo nově vysazených jedinců je třeba být s opakováním postřiku opatrnější a raději volit delší intervaly mezi aplikacemi. Jejich pletiva jsou citlivější a mohlo by dojít k poškození. Naopak u starších, robustních stromů lze postupovat podle standardního schématu aplikací.